Předmět ústavního práva

Politické hledisko

Ústavní právo vyjadřuje určitou politickou organizaci společnosti, strukturu mocenských prostředků, organizaci veřejné moci. Je v tomto smyslu vyjádřením představ politické reprezentace  (zastupující  širší nebo užší základ obyvatelstva v podmínkách uznané plurality politických zájmů nebo monolitní více či méně okrajovou politickou kulturu)

Historicko genetické hledisko

Ústavní právo je spjato s moderní státností a vzniká fakticky s revolučním vývojem.

Etatistické hledisko

Předmětem tohoto druhu práva jsou vztahy vznikající při výkonu státní moci, zabývající se strukturou státní moci, vůli státu poskytnuté pprostoru individua.

Normativně právní hledisko

Oředmětem ústavního práva jsou právní vztahy, uprvené normami ústavou, jim na úrovoň postavenými nebo na ústavu bezprostředně navazující. Ústavní právo v klasické podobě se nesporně tedy zrodilo z potřeby stanovit určitá pravidla pro činnost institucí státu, fyzické osoby a postupně též politických stran a systému veřejné moci.

Předmětem ústavního práva jsou určité principy a druhy vztahů, uspořádané zpravidla do několika skupin:

- základy veřejné moci její povaha (suverenita lidu, státotvornost politických stran) a struktura (forma státu, forma vlády) vymezení a omezení veřejné moci, způsob vytváření reprezentativních orgánů, případně přímý výkon moci lidu

- samospráva (teritoriální, národní či jiná)

- uznání a omezení svobody individua v podobě základních práv a svobod a jejich garance realizované veřejnou mocí

- základy politické demokracie v podobě volné soutěže politických sil

- základy systému spravedlnosti, principů organizace, činnosti, soudnictví, včetně soudnictví ústavního

Doktrína ústavního práva při vymezování rozsahu obsahu ústavního práva se významě a ovykle opírá o komparastiku ústavního práva srovnávacího. Konkrétní vztahy mezi subjekty v normách ústavního práva stanovenými se stávají ústavněprávní vztahy.

Ústavní pořádek podle Ústavy České Republiky

Ústava zavedla od 1. ledna 1993 do českého právního řádu nový pojem ústavní pořádek (čl.3 a čl.112). Z článku 112 vyplývá, že jím rozumí soubor tvořený Ústavou, Listinou základních práv a svobod, určitými ústavními zákony platnými ke dni účinnosti Ústavy a ústavními zákony, které v budoucnosti podle Ústavy budou přijaty. Zjednodušeně definujeme ústavní pořádek jako soubor tvořený Ústavou, Listinou základních práv a svobod a ostatními ústavními zákony nebo  jako soubor právních předpisů nejvyšší právní síly.