Moje poznámky k předmětu sociologie převzaté z učebnic

Nezamýšlené důsledky přílišné víry v dědičnost : Eugenika

Přílišný důraz na roli dědičnosti měl tragické důsledky ve vzniku původně jistě dobře myšlené vědní disciplíny, která dostala název eugenika.Sociologie (a nejen ona) dobře ví, že všechny zločiny a velké lidské tragédie začínají dobrými úmysly. Na počátku eugeniky stála idea zušlechťování lidského rodu, idea již mělo být dosaženo kombinací opatření sociálních a ekonomických (zejména odstranění krajní bídy a neúnosně namahavé fyzické práce) a morálních (výchova k abstinetství, péče o volný čas, vzdělávání žen atd. Tuto ideu u nás sdílel např. Miroslav Tyrš: Sokol přece vznikl pod vlivem ideje fyzického zušlechtění národa, který tak dospěje k vyšší mravnosti-fyzická cvičení nebyla samoúčelná, byla prostředkem růstu celkové kulturnosti národnosti (včetně inteligentního spolčování); proto také na sokolovnách vždycky najdete portréty Husa, Komenského, Žižky, Havlíčka atd., kteří rozhodně nebyli cvičenci.

K ideji dobře zamýšlené se ale postupně přidaly další koncepce, zejména v té době (v druhé polovině 19.století a na počátku 20. století) se rozvíjející antroporasové teorie. Tyto teorie v podstatě tvrdily, že rasy se od sebe nejen liší (barvou pleti, životními zvyky, prostředím, které je formuje, případně náboženstvím atd.), ale že jsou stupňovitě seřazeny (hierarchizovány). Jinými slovy - jsou rasy vyšší a rasy nižší, rasy pracovité a rasy líné, rasy nadané a rasy netalentované. Původ této teorie je v Evropě (a bohužel hlavně ve staroslavné Anglii) a je založena na zkušenostech získaných na základě kontaktů s obyvateli tehdejších kolonií, jejíž obyvatelstvo žilo na jiné materiální úrovni, řídilo se duchovními (kulturními) stadardy a životním způsobem (Evropanům nejprvve zcela nepochopitelným). Netřeba dodávat, že na vrcholu piramidy stáli Evropané (a později Američané).

Antroporasové teorie později expandovaly do podoby generalizované (zobecněné) teze, že zejména mísení ras je nebezpečné pro zachování zdravého genofondu: výslovně se začalo mluvit o ohrožení a možném úpadku bílé rasy ohrožené dvěma (poněkud odlišnými) genotypickými vlivy:  a) vlivem mísení s nižšími rasami a b) vlivem rozmnožování méněcenných složek vlastní populace imbecilů, slabomyslných, alkoholiků, lidí na okraji. Místo původního soucitu se začalo proklamovat radikální poselství-omezit vliv těchto činitelů, k němuž měla posloužit eugenika, nová věda založená britským vědcem sirem Francisem Galtonem (1819-1911).

Celý problém eugeniky ze sociologického hlediska spočívá ve dvou věcech:

 a) eugenika neměla žádný vědecký základ, byla založena na intuici a na mozaice nesystematicky shromážděných poznatků (slabomyslnost mohla být ztotožněna jak s chudobou , tak s epilepsií, rasová méněcennost mohla spočívat na prosté nanávisti a odporu nebo elementární neznalosti pravidel soužití s jinou kulturou atd.);

b) eugenika vyústila v masovou genocidu, což samozřejmě nebylo záměrem ani Shawovým ani Galtonovým: nacistická represivní mašinérie za aktivní pomovci lékařů, kteří k tomu dokonce ani nebyli nuceni žádným nařízením (nebylo nikdy doloženo), začala své konečné řešení nejprve na slabomyslných, na stále méně prokazatelně duševně nemocných, které postupně fyzicky likvidovala.

Z knihy: Základy sociologie od autora:Miloslava Petruska