Sociologie

Paradigma - Podle široce přijímané koncepce T. S. Kuhna je paradigma souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů. Proměna vědeckého paradigmatu se děje zvraty (tzv. vědeckými revolucemi ).

 

Balík příručního vědění – soubor vědomostí, poznatků, stereotypů a myšlenkových návyků, pomocí nichž se orientujeme v každodenním životě.

Stereotypy – jsou zvláštní druh postojů. Které jsou stabilizovaným vztahem k určité skupině lidí, vztahem který je obvykle neučen, prostřednictvím skupiny nebo tradice.

Předsudky – jsou to většinou negativní postoje vůči určitým skupinám lidí, postoje které nejsou dostatečně zdůvodněny. Předsudky můžou být, ale i pozitivní (můžeme mít neopodstatněně kladný vztah k národu, skupině osob, etniku apod.)

Heterostereotypy – jde o stereotypizovaný obraz „těch druhých“ (obrazy etnika, národa). (Např.němci jsou pracovití, pořádní, hluční, nadutí atd.).

Autostereotypy – představy o sobě samých (např.my Češi..)

Předsudečný stereotyp – neoblíbená část obyvatelstva se stane obětním beránkem a tzn. že všechny problémy, neúspěchy, sociální konflikty atd. jsou jí připsána k tíži. (Židé, čarodějnice atd.)

Exkluze – sociální vyloučení; vyloučení ze společnosti; Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky.

Autoreflexe - vnitřní komunikace se sebou samým, vcítění se do sebe sama, poznávání sebe sama, sebeuvědomování, východisko formování vlastní osobnosti, též sebereflexe .

Interakce – vzájemný styk mezi lidmiv každodenním životě. Interakce probíhá podle určitých né vždy uvědomovaných pravidel a sociologie se snaží poodhalit její „tajemství“.

Konformita – vědomé či nevědomé samozřejmé, podřízení se určitého souboru závazných pravidel, obyčejů, zvyků, předpisů

Sociální stratifikace – (z latinského slova stratum – vrstva) – sociální rozvrstvení.

Sociální reprodukce – každé lidské společenství, se musí reprodukovat nejen biologicky, ale i sociálně. Nejen počtem obyvatel, ale i svou sociální strukturou, skladbou populace, životní úrovní stylem atd.

• Sociologie – jako popisná věda (deskriptivní funkce)- popisuje stav věci a prostým popisem upozorňuje na sociální problémy, které sama ale řešit nemůže a neumí.
• Sociologie – jako teoretická věda: snaží se sociální jevy a procesy nejen popsat, ale i vysvětlit. (Vědou se stává teprve tehdy , když plní obě funkce-popisnou, deskriptivní i teoretickou, explanační)
• Sociologie jako edukační (vzdělávací) nástroj – nabízí společnosti své vědění jako nástroj sebepoznání (autoreflexe) společnosti.
• Sociologie jako klinická disciplína – ve své klinické funkci sociolog spolupracuje s klientem, rekonstruuje, upravuje a reformuluje zadání tak, aby výsledek na jedné straně odpovídal úrovni sociologického vědění a na druhé straně požadavkům klienta.
• Sociologie jako kritická věda – je z mnoha hledisek „nepříjemná“ tím, že upozorňuje na skutečnosti, jevy a procesy, které by měli zůstat v skrytu.Ukazuje pomocí svých specifických nástrojů na negativní jevy a procesy a nestaví se k nim jako k samozřejmým (prostituce, gamblerství, korupce ale i problém utváření vkusu, vztah k tradici, mezigenerační konflikt, postavení minorit, žen, starých lidí atd.).
• Praktickým výstupem sociologie jako vědy je výzkum veřejného mínění.

 

Empirický výzkum – studium sociální skutečnosti založené na „zkušenosti“ nikoliv na „čisté teorii“.

Metodologie – souhrn postupů, pomocí nichž se dosahuje ověřeného relativně pravdivého „validního“ (platného) poznání.

Sociální mobilita – znamená pohyb individuí (a skupin) v rámci sociální struktury, tedy v rámci určitého daného uspořádání společnosti. Lidé se pohybují v sociálním prostoru, který je jednak obyčejným fyzickým prostorem, jak jej známe ze zkušenosti (lidé se stěhují, migrují, kočují atd.), jednak symbolickým prostorem. Symbolickým proto, že jej nemůžeme přímo vidět.

Symbolický sociální prostor je uspořádání lidí do vrstev, skupin, je to soubor vztahů mezi nimi atd.

Sociální status – takto se označuje pojem o postavení člověka ve společnosti. Utváří se a mění v průběhu celého života člověka.

Připsaný sociální status (ascribed status) – vrozený, zděděný na našem výkonu nezávislý činitel.

Výkonový status (achieved status) – výše statusu je závislá na vlastním výkonu.

Římské právo

• Závazek - obligatio
• Dlužník - debitor
• Věřitel - creditor
• Závazky ze soukromých bezprávných činů - ex delicto , ex malefico
• Závazky mimodeliktní, závazky smluvní - ex contractu
• závazky z různých důvodů vzniku - ex variis causarum figuris
• Nevlastní smluvní závazky, závazky jakoby ze smluv - quasi ex contractu
• Nevlastní závazky z bezprávných činů - quasi ex delicto
• Peněžní půjčka - nexum
• Věrná ruka - fiducia
• Slib - sponsio
• Přísežný slib otrokův o pracích - iurate promissio operarum
• Slib věna - dotis dictio
• Půjčka  - mutuum
• Výpůjčka - commodatum
• Výprosa - precarium
• Smlouva schovací - depositum
• Úschova věci o kterou se vedl spor - sekvestrace
• Ruční zástava - pignus
• Kupní smlouva - emptio venditio
• Nájemní smlouva - locatio conductio
• Věcný nájem - locatio conductio rei
• Smlouva pracovní - locatio conductio operarum
• Smlouva o dílo - locatio conductio operis
• Smlouva společenská - societas
• Smlouva příkazní - mandatum
• Nepojmenované smluvní závazky - contractus innominati
• Smlouva směnná - permutatio
• Smlouva vetešnická - contractus aestimatorius
• Vedlejší úmluvy - pacta adiecta
• Zákonné úmluvy - pacta legitima
• Slib zaplatit existující dluh - constitutum debiti
• Smlouva s bankéřem - receptum argentarii
• Smlouva s lodníkem, hostinským, majitelem stáje - receptum nautarum, cauponum, stabulariorum
• Smlouva o rozhodčím - receptum arbitrii
• Smlouva o přísaze strany - pactum de iureiurando
• Zákonná úmluva , bezformální slib věna - pollicitatio dotis
• Darování - donatio
• Dárce - donator
• Smír - transactio
• Bezprávné činy veřejné - delicta publica
• Bezprávné činy - delicta
• Krádež - furtum
• Loupež - rapina
• Bezprávné poškození cizí věci - damnum inituria datum
• Zákon Aquiliův - Lex Aquilia
• Po právu - de iure
• Zlomyslné poškození cizí věci - dolusZcizení ke škodě věřitelů - alienatio in fraudem creditorum
• Procesní pleticha - calumnia
• Poručenství - tutela
• Spoluvlastnictví - communio